Zcela nový zážitek z návštěvy divadelního představení nabídne pražská Archa. Její nová autorská inscenace Ti, kdo mluví sami za sebe přemění sál divadla v obrovskou galerii, jejímiž exponáty se stanou autentické životní příběhy dvanácti žen. Na divácích pak zůstane rozhodnutí, zda prožijí všechna vyprávění nebo jen některé části či v jakém pořadí budou příběhy vnímat.
„Divák vstoupí do prostoru, který se podobá instalaci v galerii. V inscenaci se prolínají autentické příběhy dvanácti žen, mezi nimiž je například Iva, která pracuje v rámařství, studentka sochařství Lucie, Eliška, která denně peče čerstvé croissanty ve francouzské pekárně, studentka DAMU Lara původem ze španělského Katalánska, nebo Martina, která s dcerkou hospodaří v domečku nedaleko Prahy,“ popisuje režisérka Jana Svobodová.
V netradičním divadelním útvaru se podle ní diváci lehce zorientují v samotném úvodu inscenace, který návštěvníky seznámí s prostorem. Další jednotlivé bloky se budou odehrávat současně na různých místech ve čtyřech identických cyklech. Divák si tak může rozhodnout, na co se chce zaměřit.
A uvidí a uslyší návštěvníci všechno? „Tím si nejsme jisti nikdy ani v životě. Nechte se vést svým smyslovým zájmem. Nakonec jediný příběh bude ten váš,“ říká Svobodová, podle které je na hře cenné i to, že účinkující nejsou herci, nehrají role a vystupují sami za sebe. „Příběhy se prolínají, osoby se setkávají nečekaně. Jako když jdete po ulici, na něco myslíte, kolem vás někdo projde, a vy zachytíte jeho větu. A ta se složí do nového příběhu,“ doplňuje.
Všechny performerky se přihlásily v konkurzu. „Na naši otevřenou výzvu, kde stálo, že pro nový projekt hledáme účastníky se zájmem o dokumentární divadlo, s vůlí sdílet své osobní příběhy se přihlásilo 90 účastníků, z toho 30 jsme pozvali na rozhovor a následující dílny. To, že bude 12 žen v projektu nebyl původní záměr. Muži odpadli, ženy zůstaly. Tak se to prostě stalo,“ doplňuje asistentka režie Romana Sekáčová.
Významnou součástí unikátní divadelní instalace režisérky Jany Svobodové je hudba Michala Nejtka.
