To, že emise z budov významně přispívají k ohřívání zeměkoule, se všeobecně ví. Stejně jako fakt, že je žádoucí postupně omezovat spotřebu ropy a plynu. Méně se však řeší, v jakém pořadí bychom měli jednotlivé kroky správně načasovat, aby se situace opravdu zlepšila.
Většina domácností totiž začíná s modernizací vytápění v bytech a domech, ale podle nedávných zjištění to není krok, který bychom měli učinit v první řadě, zvláště v případě, že se jedná o nemovitost, jenž neprošla komplexním zateplením. Platí totiž princip, že bez snížení spotřeby energie pomocí tepelné izolace nedojde ke zlepšení klimatické situace. A co bychom měli dělat jinak, než doposud?
Pokud si představíme padesátitisícové město velikosti Jihlavy nebo Děčína a porovnáme, kolik větrných elektráren je potřeba na jejich provoz před zateplením všech budov a po, budeme překvapeni. Pokud jsou domy vybaveny tepelnými čerpadly, ale nejsou zatepleny, je potřeba na jejich provoz energie 14 větrných elektráren. Ovšem v případně, že jsou budovy zatepleny podle standardu pasivního domu, je potřeba pouze jedna větrná turbína.
„Nedávné statistiky evropských metropolí ukazují, že tepelné renovace snižují spotřebu tepla na vytápění v průměru o dvě třetiny. Máme v rukou například vídeňskou studii, která to dokládá. Ano, je nezbytný přechod na obnovitelné zdroje energie, ale bez ohledu na způsob vytápění, je vhodné efektivně snížit spotřebu energie zateplením,“ popisuje Martin Trešl, český jednatel společnosti Austrotherm CZ, která je předním evropským výrobcem tepelné izolace.
Studie: Jedno zateplené město, jedna větrná turbína
To ostatně potvrzuje i nedávná vědecká studie, kterou si nechala vypracovat ekologická organizace Greenpeace. Zpráva sice identifikuje jako základní pilíř pro zlepšení klimatické situace urychlený přechod od vytápění fosilními palivy k obnovitelným zdrojům tepelné energie, zároveň však uvádí:
„Rychlý přechod na CO2 neutrální zásobování teplem se může podařit pouze ve spojení s druhým základním pilířem, kterým je drastické snížení potřeby energie na vytápění a chlazení prostřednictvím zvyšování počtu tepelně izolovaných budov.“ Dostala se však tato logika i do povědomí majitelů domů? „Praxe často ukazuje naopak nesprávný přístup, když se snažíme svůj dům modernizovat. Často jde pouze o výměnu kotle na vytápění,“ potvrzuje i energetický ekonom Lukas Kranzl z TU Wien.
Za příčinu označuje nedostatek politické vůle v EU podporovat všechny způsoby, které vedou ke zlepšení emisních parametrů. Doporučuje majitelům spojit se při plánování modernizace svých domů s odborníky a společně stanovit postup, jakými kroky při renovaci postupovat, aby byly okamžitě účinné a zároveň dávaly smysl z dlouhodobého hlediska.
6 kroků k lepšímu životu (nejen) v České republice
1.
Zateplení budov
Více než 70 % objektů vystavěných v ČR před rokem 1970 není vůbec zatepleno. Tepelná ochrana budov má přitom pro jejich majitele prokazatelný ekonomický přínos. Už jen tím, že investice do zateplení se vrátí prostřednictvím ušetřené energie. Pravidlo zní: zateplení nejvyššího patra se vrátí již po jednom roce a renovace fasády se vrátí do 10 let. Z dlouhodobého hlediska se například sanací na úroveň nízkoenergetického domu dá ušetřit až 85% nákladů na vytápění, což může pro rodinu znamenat ušetřené prostředky na zajímavou dovolenou.
2.
Izolace proti horku
Při úvahách o energii na vytápění bychom neměli zapomínat na jednu věc: chlazení obytných prostor také vyžaduje energii, a to tím více, čím se je teplo v našem podnebí extrémnější. Izolace v tomto případě přináší výhodu až o 6 stupňů chladnějších obytných prostor a zároveň snižuje energetickou spotřebu chladicí jednotky.
3.
Nezávislost a rozvoj
Snaha o dosažení klimatických cílů nabízí kromě zlepšení emisní situace další velké příležitosti: nezávislost na rostoucích cenách ropy a plynu, tedy pozitivní dopady na zvýšení životní úrovně obyvatel.
4.
Nejdříve to nejhorší
Pokud jde o nárůst tepelných renovací, již několik let se stále znovu objevuje klíčové spojení „nejdříve to nejhorší“. Myšlenka spočívá v tom, že budovy s nejhoršími energetickými parametry by měly být renovovány s nejvyšší prioritou, což je cesta, která by mohla vést k rychlejšímu snižování emisí CO2. O tomto přístupu se v současné době diskutuje také na úrovni EU.
5.
Není na co čekat Modernizace domu se nyní vyplatí hned z několika důvodů. Kromě možnosti získání státní dotace (např. Zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce), které jsou vyšší než kdykoli předtím, můžete těžit z nižších nákladů na vytápění a chlazení. Tepelná renovace okamžitě a trvale snižuje spotřebu energie, a to jak fosilní, tak obnovitelné, čímž dochází k ekonomickým úsporám domácností a současně ke zlepšení emisních parametrů a k zajištění budoucnosti pro příští generace.
6.
Recyklace a opětovné použití Výrobky na zateplení nejenže pomáhají snížit CO2 díky svým izolačním vlastnostem, ale jejich recyklace a opětovné použití také zabraňuje zbytečným emisím. Většina EPS izolačních desek novější generace je recyklovatelná v celém rozsahu. Odpad z výroby, stejně jako čistý zbytkový materiál ze stavby se znovu vrátí do výrobního procesu, čímž lze ušetřit více než 50% emisí CO2, které by byly jinak použity na jeho likvidaci. A také na konci dlouhé životnosti izolačního materiálu již existují podobně klimaticky šetrné možnosti ekologické likvidace. Letos v létě byl v Nizozemsku uveden do provozu závod na recyklaci stavebního odpadu EPS z demolic, který využívá inovativní technologii PolyStyreneLoop. Ta umožňuje ze starších demoličních materiálů získat zpět čistý polystyren použitelný znovu ve výrobním procesu a dokonce i brom z původního retardéru hoření jako důležitou surovinu. tato technologie by se mohla postupně rozšiřovat i do dalších zemí.
