Chcete mít v zimě doma větší teplo, aniž byste připláceli za topení a v létě zase chládek bez stálého zapínání klimatizace. Vyřešit to lze zelenou střechou. Flóra na horních patrech totiž není jen uměleckým dílem, ale také pomáhá předcházet teplotním špičkám, váže na sebe škodlivé látky, dokáže si ukládat srážkovou vodu a zároveň prodlužuje životnost použitých stavebních materiálů. Navíc se nejedná o namáhavou a komplikovanou záležitost. Pokud je nosný základ střechy řádně provedený, nevyžaduje zarostlá plocha téměř žádnou speciální údržbu a péče o takovou plochu je srovnatelná s běžnou zahradou. Kdo nechce vynakládat přílišné úsilí, může ve výsadbě použít takové rostliny, které nevyžadují žádnou péči a vystačí si s dešťovou vodou.
Jaké střechy lze zazelenat? To je nejčastější otázka, se kterou za odborníky chodí majitelé domů, když uvažují o zelené střeše. Odpověď bývá překvapivá. Zazelenat se dají mnohé střechy, od těch garážových střech až po ty na domě. Stačí, aby byly splněny statické předpoklady, a aby byla řádně provedená konstrukce střechy. Při návrhu skladby střešní zahrady se vychází ze stejných konstrukčních zásad jako u návrhů ostatních střech. Nad životností zazelenalých střech budov si přitom není třeba lámat hlavu. Kdo staví podle doporučených norem a s odborností, dočká se střechy s velmi dlouhou životností. Odborníci ji odhadují na zhruba 40 let.
„Zazelenění povrchů budov je, kromě estetického významu a zlepšení podmínek života ve městech, v poslední době i účinný a populární nástroj pro boj proti klimatickým změnám. Význam takových řešení si v současnosti uvědomují nejen odborníci ale už i velká část obyvatel, protože výkyvy počasí s jeho extrémními projevy jsou stále častější,“ vysvětluje Martin Trešl ze společnosti Austrotherm CZ, která se mimo jiné specializuje i na komponenty pro zelené střechy.
Problémem posledních let se podle něj stávají například obrovské přívalové deště, které kanalizační systémy měst s převahou zpevněných, nepropustných ploch nedokážou vstřebat. K tomu se přidávají i extrémně horká léta rozpalující hlavně v hustě osídlených aglomeracích tmavé povrchy komunikací, střech i vlastních plášťů budov. I proto se v Evropě stále více objevují projekty, jejichž výsledkem je stále více zelených střech, vysazených střešních teras a střešních zahrad nebo celých „zazeleněných“ fasád.
Zelené střechy lze vyhotovit v několika variantách, nejčastější však to bývají teplé nebo obrácené střechy. Do teplé střechy se jako izolace hodí materiály s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi z tvrzené pěny s uzavřenou strukturou pórů, která umožňuje prostorově úsporné řešení zateplení s velmi nízkou výškou. Oproti tomu varianta obrácené střechy zabraňuje, aby zazelenění zatížilo budovu nebo ji poškodilo. „Izolace odolná vůči vodě a tlaku chrání utěsnění a vytváří skvělý základ, na kterém lze dále stavět. Zde se především používá extrudovaná pěna s uzavřenou strukturou pórů a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Ta je odolná vůči vlhkosti, hnilobě i tlaku,“ dodává Trešl.
Náročnější na údržbu je pak takzvaná intenzivní vegetační střecha, kam se vysazují trávníky, různé keře a stromy. Kdo chce „intenzivně“ zazelenat svoji střechu, musí počítat s větším zatížením statiky. Tento typ ozelenění potřebuje tloušťku substrátu více než 20 cm, a proto se může navrhovat pouze u plochých střech s únosností kolem 1000 kg/m2.
Zelené střechy jsou nejen velmi pěkné na pohled, ale také přinášejí řadu pozitivních efektů. Díky vypařování chladí jejich rostliny své okolí, snižují teplotu a redukují hromadění tepla ve městě. Zároveň se vyrovnáváním teploty starají o příjemné klima uvnitř budovy (resp. v místnostech, které jsou pod střechou) a chrání je před letními teplotními špičkami. V zimě vegetace a střešní substrát naopak zamezují přílišnému úniku tepla, čímž působí jako dodatečná tepelná izolace. Výsledky studií Univerzity HafenCity v Hamburku prokázaly, že zelená střecha je v létě až o 30 stupňů Celsia chladnější než ta běžná.
Další jejich výhodou je zpomalení odtoku a ukládání dešťové vody, čímž přispívají ke snížení rizika bleskových lokálních záplav. V případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, ale v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zbytek se postupně odpaří do městského ovzduší. Přínosem zachytávání dešťové vody je i to, že dochází k lokálnímu chlazení vzduchu prostřednictvím odpařování a zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí. Zelené střechy dokáží rovněž redukovat ostatní negativní vlivy městského prostředí včetně hluku a přispívají ke zlepšení bilance CO2.
„Velkým potenciálem je i možnost mít výše položené zahrady, které poskytují místo k odpočinku pro lidi, kteří bydlí v hustě zastavěných částech měst. Na střeše nemusí být hned les. I květiny nebo záhony se zeleninou, dokonce i taková výsadba nenáročných sukulentů, vykazují velmi pozitivní účinky. Zatímco u nás je to považováno za nový trend, ve světě se už jedná o osvědčený koncept,“ uzavírá Martin Trešl.
